Poschiavo
Poschiavo je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Bernina. Leží ve stejnojmenném údolí v nadmořské výšce 1 014 metrů nad mořem a s necelými 3,5 tisíci obyvatel je zároveň hlavní a největší obcí okresu.
Kostel San Romerio Ve 13. století se Poschiavo objevilo jako feudální panství biskupa z Churu. Po střídání úřadů se údolí dostalo v roce 1350 pod milánskou nadvládu, z níž bylo násilně vymaněno v roce 1406. Cumün (údolní obec včetně Brusia), která nyní vždy vystupovala jako jeden celek, požádala biskupa o ochranu a 29. září 1408 se připojila ke Gotteshausbundu. Odkoupením biskupských práv bylo v roce 1494 dosaženo plné nezávislosti jako vrchnostenského soudu v rámci Gotteshausbundu.
Protestantský sbor byl založen v roce 1547 uprchlíky z Itálie. V následujících desetiletích využívaly kolegiátní kostel obě vyznání, dokud se protestantům nepodařilo postavit vlastní kostel v důsledku nepokojů v kantonu, vraždy ve Valtellině v roce 1620, útěku v roce 1623 a arbitrážního rozhodnutí Drei Bünden v roce 1642. Katolíci z Poschiava podléhali až do roku 1870 diecézi Como, ačkoli politicky patřilo údolí ke Gotteshausbundu a později ke Graubündenu.
V roce 1547 založil Dolfino Landolfi v Poschiavu první tiskárnu v Graubündenu. V roce 1549 vydal první významná tištěná díla, včetně stanov Valtelliny, prvního protestantského katechismu v italštině od Pietra Paola Vergeria a papežského seznamu zakázaných knih. V roce 1620 bylo mnoho Landolfiho tisků zničeno, ale Landolfiho tiskárna existovala s přestávkami až do roku 1720.
Po bouřlivé fázi vřavy v Graubündenu během třicetileté války se Poschiavo rozvíjelo spíše klidně, především díky dopravě přes průsmyk Bernina a zemědělství. Od 17. do 19. století mnoho obyvatel Poschiava emigrovalo, nejčastěji do Španělska, Portugalska a Francie, někteří také do Ameriky nebo Austrálie, kde provozovali kavárny a cukrárny.
Současné rozdělení se samostatnými obcemi Poschiavo a Brusio existuje od roku 1851. S výstavbou Berninské dráhy a vodních elektráren Bernina (dnes součást nadnárodního koncernu Repower, jenž má v Poschiavu své sídlo) v letech 1904–1912 se údolí vymanilo z izolace. Počet obyvatel se stabilizoval a cestovní ruch se postupně rozvíjel jako důležité hospodářské odvětví.
V létě roku 1987 byla velká část obce poničena silnou bouří. Rozsáhlé škody byly postupně opraveny.
Kostel San Romerio Ve 13. století se Poschiavo objevilo jako feudální panství biskupa z Churu. Po střídání úřadů se údolí dostalo v roce 1350 pod milánskou nadvládu, z níž bylo násilně vymaněno v roce 1406. Cumün (údolní obec včetně Brusia), která nyní vždy vystupovala jako jeden celek, požádala biskupa o ochranu a 29. září 1408 se připojila ke Gotteshausbundu. Odkoupením biskupských práv bylo v roce 1494 dosaženo plné nezávislosti jako vrchnostenského soudu v rámci Gotteshausbundu.
Protestantský sbor byl založen v roce 1547 uprchlíky z Itálie. V následujících desetiletích využívaly kolegiátní kostel obě vyznání, dokud se protestantům nepodařilo postavit vlastní kostel v důsledku nepokojů v kantonu, vraždy ve Valtellině v roce 1620, útěku v roce 1623 a arbitrážního rozhodnutí Drei Bünden v roce 1642. Katolíci z Poschiava podléhali až do roku 1870 diecézi Como, ačkoli politicky patřilo údolí ke Gotteshausbundu a později ke Graubündenu.
V roce 1547 založil Dolfino Landolfi v Poschiavu první tiskárnu v Graubündenu. V roce 1549 vydal první významná tištěná díla, včetně stanov Valtelliny, prvního protestantského katechismu v italštině od Pietra Paola Vergeria a papežského seznamu zakázaných knih. V roce 1620 bylo mnoho Landolfiho tisků zničeno, ale Landolfiho tiskárna existovala s přestávkami až do roku 1720.
Po bouřlivé fázi vřavy v Graubündenu během třicetileté války se Poschiavo rozvíjelo spíše klidně, především díky dopravě přes průsmyk Bernina a zemědělství. Od 17. do 19. století mnoho obyvatel Poschiava emigrovalo, nejčastěji do Španělska, Portugalska a Francie, někteří také do Ameriky nebo Austrálie, kde provozovali kavárny a cukrárny.
Současné rozdělení se samostatnými obcemi Poschiavo a Brusio existuje od roku 1851. S výstavbou Berninské dráhy a vodních elektráren Bernina (dnes součást nadnárodního koncernu Repower, jenž má v Poschiavu své sídlo) v letech 1904–1912 se údolí vymanilo z izolace. Počet obyvatel se stabilizoval a cestovní ruch se postupně rozvíjel jako důležité hospodářské odvětví.
V létě roku 1987 byla velká část obce poničena silnou bouří. Rozsáhlé škody byly postupně opraveny.
Mapa - Poschiavo
Mapa
Státní území - Švýcarsko
![]() |
![]() |
Švýcarská vlajka |
V názvu státu sice přetrvávají historické výrazy konfederace či spříseženství, ale z hlediska fungování politického systému jde o federaci skládající se ze 26 kantonů, z nichž šest byly původně polokantony. Švýcarsko má obyvatel, z toho je přibližně 25 % cizinců. Vláda a parlament sídlí ve městě Bern, hlavní město Švýcarské konfederace však není oficiálně určeno. Nejvýznamnějšími městskými centry jsou Curych, Ženeva a Basilej.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
CHF | Švýcarský frank (Swiss franc) | Fr | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
FR | Francouzština (French language) |
IT | Italština (Italian language) |
DE | Němčina (German language) |
RM | Rétorománština (Romansh language) |